Moje Praha | Tvoje Praha

Moje Praha | Tvoje Praha

N., 

když mě navigace vede přes Nemocnici Motol, 

když jedu na návštěvu za X do Řep, 

když s Janem něco sháníme na Zličíně, 

když (…),

tak se mi zhoupne žaludek. 

A v duchu s tebou v takovýchto chvílích smlouvám: 

Nechám ti Hradčanskou, když mi dáš Dejvickou. 

Když mi necháš Prahu 1, dám ti sedmičku. 

Když…

Kdyby to tak šlo. 

Kdyby každý z nás měl svou Prahu.

Naštěstí to působí tak, že ji většinou vlastně každý má. 

Ale v těch okamžicích, kdy se zaleknu srážky, tak v těch znejistím. 

A přitom, kdyby se stala, nejspíš bych za to byla velmi vděčná.

Konečně by se mohlo vyslovit to, co zůstává uvězněné v tichu. 

Věřím, že od té chvíle bych pak po Praze – ať bych šla kamkoliv – kráčela bez obavy.

T. 

P. S. Samozřejmě bez této specifické, jinak pochopitelně mluvíme o Praze. :)

 

Zdroj fotky: OpenStreetMap

Psaní vám do budoucna mohu posílat elektronicky.